TV: Markíza, TA3, JOJ, STV1,2, TV Poprad, Televizia Ružinov
Rádiá: BBC World Service, Fun Radio, Hviezda FM,Rádio OKEY, [SRo4] Rádio Regina, [SRo1] Rádio Slovensko, Rádio Twist, Rádio B1, Radio Devín, [SRo3] Rock FM Rádio, Národna Obroda
Denníky: Hospodárske noviny, Pravda, Sme, Korzár, Domino Forum
Časopisy: Plus 7 Dní, Trend, Profit
iNetDenniky: Nove Slovo (klub), BIRDZ.sk, Medialne.sk, ITNEWS.sk (pripravuju preklad a uverejnenie), DISK.SK, PC SPACE, ZIVE.SK
Tlacove agentury: SITA, TASR
Rozne: MEMO98

Česká redakce BBC, Česká Televize, TV Nova, TV Prima, MF Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Respekt, Týden, Metro, Reflex, Český rozhlas
Root.cz (odkazuje), patenty.modry.cz (přetiskli), Zive.cz, Britské listy (přetiskli jako hlavní zprávu dne), Linux+ (již dříve jsem sem napsal rozsáhlý článek o patentech pro příští číslo, stejný článek byl přeložen i do polštiny a vyjde i v polské verzi), Linuxem.cz (přetiskli), Softwarové noviny, Chip, IDG (Computerworld)

Dobrý den,

dovoluji si Vám přeposlat kopii dopisu, který jsem zaslal České
redakci BBC, dále pak LN, MF DNES, České televizi, TV NOVA a TV PRIMA,
k nahlédnutí a, pokud budete chtít, jeho přetisknutí.

Aby nedošlo k mýlce, tento dopis není výplodem nějaké skupiny, jedná
se čistě o můj apel jako jednotlivce. Samozřejmě budu rád, pokud se i
další skupiny nebo jednotlivci k této výzvě připojí. Na požádání zašlu
<hanke <zavinac> volny.cz> seznam konkrétních adres, na které to bylo v
elektronické formě odesláno. V případě přetisknutí dopisu uvítám,
pokud pod něj tuto výzvu doplníte.



V Praze                                          2. června 2004

              OTEVŘENÝ DOPIS ČESKÝM MÉDIÍM

     Vývojáři software ohroženi softwarovými patenty

Dobrý den,

rád bych vás upozornil na jednu kauzu, která je pro mne, jako vývojáře
svobodného software (např. projekt GNU/Linux), velmi podstatná. Bohužel
pro mainstreamová média je její téma zatím nezajímavé a téměř o ní
neinformují. Výsledkem je, že média zde takto neplní funkci kontroly
mocných a ti si dělají, co chtějí (např. prosazují návrh i přes odpor
96% informované veřejnosti, zdroj: jejich vlastní konzultace, níže
upřesněno). Okruh lidí, kterých se to přímo týká, je příliš malý, než
aby dokázali vyvinout na politiky citelný tlak nebo dokázali o věci
informovat širokou veřejnost.

Jedná se o již dlouho trvající spor, zda by měly být platné patenty na
myšlenky použité v software, na algoritmy a na obecné matematické
postupy. Já, stejně jako zhruba 90% vývojářů (zdroje uvedeny níže),
velká část ekonomů a většina malých a středních podniků se domnívám,
že rozšíření patentů do této oblasti by mělo rozsáhlý negativní dopad
na vývoj software [1]. Typický softwarový produkt je totiž
nesrovnatelně komplexnější než typický průmyslový hmotný výrobek. To
je dáno tím, že vývoj software je v mnoha ohledech, vzhledem k
možnostem, které informační technologie oproti průmyslu hmotných věcí
nabízejí, výrazně jednodušší. Jelikož je ale softwarový produkt
podstatně komplexnější a zahrnuje mnohem více (v řádech) součástí než
takový hmotný průmyslový produkt, je patentovatelností těchto
jednotlivých součástí výrazně ohrožen. V oblasti software se nejedná o
nějaké vynálezy a vynálezce, ale jde o inkrementální vývoj, kde se
jednotlivé součásti kombinují v nové celky a právě v této kombinaci je
ona přidaná hodnota. Pokud bude možné jednotlivé součásti patentovat,
povede to k velkému zbrzdění inovace.  (V [2] je analyzován negativní
vliv patentů na ekonomiku.)

Rád bych stručně připomněl, jak se otázka patentovatelnosti software a
algoritmů v Evropě historicky vyvíjela. Celý spor se vede o článek 52
odstavec 2 Evropské patentové úmluvy z roku 1973 [3], který v bodě c)
velmi jasně říká, že počítačové programy nejsou patentovatelné. V USA
a Japonsku však takové patenty udíleny jsou a tak vznikal na Evropu
velký tlak nadnárodních společností (patenty způsobují v podstatě
konzervaci stávající situace a zabraňují malým vstup na trh) a
patentových právníků, aby tento druh patentů také dovolila. S mnou
nepochopitelnou výmluvou, že článek 52(2) je nejasný a jakousi velmi
kreativní interpretací zákona, jež jde naprosto jasně proti jeho
duchu, však Evropský patentový úřad začal takové patenty přijímat. V
současnosti tyto patenty jsou udíleny, ale nejsou vzhledem k
platnému právu nijak vymahatelné.

V roce 2000 se Evropský patentový úřad pokusil článek 52(2) úplně
zrušit. Proti tomu vznikl velký odpor vývojářů, malých a středních
firem, občanských sdružení a dalších subjektů, jak se lze přesvědčit v
petici [4], která je, pokud je mi známo, zdaleka největší internetovou
peticí v oblasti elektronických práv (cca 330 000 podpisů). Za
pozornost stojí i fakt, že ji podepsalo i mnoho podniků, které se
tradičně (vzhledem ke vztahu s dodavateli a zákazníky) snaží podobných
politických projevů zdržet. Vzhledem k tomuto odporu, včetně
demonstrací, se návrh prosadit nepodařilo a záležitost byla z
diplomatické úrovně mezi státy předána Evropské komisi, která se
rozhodla v říjnu roku 2000 vyhlásit dvouměsíční veřejnou konzultaci,
kam měl každý právo zaslat svůj názor a podpořit či nepodpořit
softwarové patenty.

Plánované dva měsíce byly nakonec rozšířeny na celý jeden rok, během
kterého přišlo přibližně 1400 dopisů. V absolutních číslech bylo 96%
dopisů proti, dle [5] např. 98,5% (!) všech jednotlivců, 95% (!)
malých a středních firem, 98% (!) akademiků, 96% (!) vývojářů, a jen
6% bylo pro, opět dle [5] 66% procent všech IP právníků, 19% velkých
společností, 78% vládních organizací. Výsledná shrnující zpráva
Evropské komise [6] však byla hluboce manipulativní a oněch 96% bylo
označeno za jakýsi ,,linuxový dav'', který problematice pořádně
nerozumí a neví, že mu vlastně nic nehrozí. (Každý, koho se sdružení
EuroLinux podařilo přesvědčit, aby zahrnul mezi své argumenty i
problém svobodného software -- Free Software --, který je patenty
velmi ohrožen, tak skončil v tomto pytli nezávisle na ostatních
argumentech). Závěr nakonec byl, jak se můžete přesvědčit, že opravdu
důležité subjekty (ekonomická většina) jsou pro zavedení patentů a
konzultace tedy pro zavedení patentů vyzněla *příznivě*. Ve vydané
tiskové zprávě se již absolutní čísla pro jistotu ani neobjevila a byl
konstatován jen tento závěr.

Evropská komise v reakci na to vypracovala návrh direktivy (z hlaviček
formátu .doc je důvodné podezření, že na návrhu se nějak podílela i
nechvalně známá Business Software Agency), která si kladla za cíl
,,harmonizovat stávající patentové systémy v zemích EU a vyřešit
nejasnost článku 52(2).'' Dle mého názoru je článek 52(2), jak se lze
přesvědčit, až příliš jasný, ale zde ,,vyjasnit'' (,,clarify'')
znamenalo softwarové patenty naopak povolit. Tím by byl navíc chytře
obejit princip zákazu retrospektivního účinku nově vydávaných zákonů a
i již dříve udělené patenty by najednou byly vymahatelné.

Evropský parlament se ale nenechal zmást a i v reakci na pokračující
protesty návrh direktivy v roce 2003 schválil velkou většinou až v silně
připomínkované verzi, kde několik dodatků explicitně vylučovalo
patenty na software jako takový.  

Pro-patentová lobby se ale nevzdala a COREPER letos předložil direktivu
Radě ministrů v podstatě v původní podobě, která naprosto nerespektuje
připomínky Evropského parlamentu. Někteří členové EP se tím cítí silně
pobouřeni.

,,Přístup Komise a Rady k této direktivě je šokující. Plně využívají
všech možností jak obcházet demokracii, kterou vytváří současné
Community Law. Nejdříve ignorovali 94% všech účastníků jejich vlastní
konzultace bez toho, aby poskytli nějaké vysvětlení, kromě toho, že
těch 6% představuje ,,ekonomickou většinu''. Teď úplně ignorují
hlasování Evropského parlamentu a mimochodem také Economic and Social
Council a Council of Regions. Dělají to proto, protože takto většinou
uspějí,'' zlobí se například člen parlamentu B. H. Andersen z Dánska.

K povolení patentů je v tomto návrhu direktivy použit pochybný
Newspeak.  V klíčové části se píše: ,,Právo [patentovat] program, sám
o sobě nebo na nějakém nosiči, není dovoleno, kromě případu, kdy
[...].'' FFII [7] však namítá, že způsob, jakým je to napsané, je
zavádějící: ,,Všimněte si té negace, ta lže.  Věta je znegována pod
podmínkou, která není nikdy pravdivá. Pravý význam je tedy
opačný. Zkuste si větu přečíst bez toho ,ne' a té části ,mimo
případu...'  a pochopíte co tím myslím.''  Jinými slovy, klauzule
,,mimo případu že'' je zřejmě vždycky pravdivá!

Tento návrh byl původně schválen v COREPERU takovou většinou, že by
byl předložen radě jako ,,položka A'' pouze k formálnímu schválení,
ale v reakci na další a další protesty ze strany vývojářů [8] Lucembursko
vzneslo námitku a zasadilo se o to, aby byl návrh řádně projednán.

V úvodním kole jednání 18. května t.r. mnoho států vyslovilo svou
nechuť návrh v této podobě přijmout, nicméně díky chytré diplomatické
kličce Německa se to nakonec podařilo. Německo nechalo nejprve kolovat
pozměněnou verzi, kde byly v několika dodatcích algoritmy a softwarové
postupy explicitně vyloučeny a tak zřejmě některé státy začaly
považovat Německo za svého mluvčího. Těsně před koncem jednání však
Německo od této pozměněné verze ustoupilo a předložilo jinou
pozměněnou verzi, která však již oproti původnímu návrhu obsahovala
jen kosmetické změny a nic podstatného neřešila. Někteří zástupci
států, které se původně stavěly proti, zřejmě buď byli instruováni
následovat Německo a nebo když slyšeli, že Německo je s touto verzí
spokojeno, ji v dobré víře podpořili. Belgie sice stihla ještě
upozornit, že tento nový návrh se od toho, který předtím koloval,
významně liší, ale to již postoj ostatních změnit nedokázalo.

Návrh byl tak v téměř nezměněné podobě schválen i přesto, že několik
států, které jej nakonec podpořily, předem deklarovalo, že je pro ně
nepřijatelný [9]. Nyní bude návrh putovat opět do Parlamentu, ale zde
již bude k jeho odmítnutí potřebná dvoutřetinová většina.

Jak je vidět, Evropský patentový úřad vedený lobby velkých
nadnárodních společností nekompromisně tlačí na to, aby jeho stávající
praxe (již udělil více jak 30 000 patentů na software a algoritmy),
která jde proti duchu i písmu Evropské patentové úmluvy, byla
potvrzena zákonem a daří se mu to prosadit i proti vůli více jak
devadesáti procent [5] [10] [11] [12] těch, kterých se to nejvíce týká
-- vývojářů, malých a středních firem, ekonomů. Využívány jsou k tomu
i velmi drsné triky, které však bohužel zatím zůstávají médii i
širokou veřejností nepovšimnuty.

Rád bych zde upozornil na článek [13] encyklopedického charakteru,
který poskytuje velmi dobrý celkový přehled o problematice spolu s
odkazy na další články k tématu i odkazy na jiná místa na internetu.
Jsou v něm např. citovány další výzkumy, které dokazují, že proti
softwarovým patentům se staví přibližně 90% vývojářů, a dokonce citují
studii, která popisuje statistickou korelaci mezi nárůstem
softwarových patentů v USA a úbytkem inovace v letech 1987--1994.

Chtěl bych tedy apelovat na Vás, novináře médií, která promlouvají k
široké veřejnosti a nespecializují se pouze na úzkou komunitu vývojářů
software, abyste se touto problematikou zabývali, kauzu sledovali a
informovali širokou veřejnost o tom, jaká nespravedlnost se zde koná,
jak jsou zde ignorovány demokratické principy a jak se zde Orwellsky
má přijmout zákon, jehož účelem by mělo být chránit vývojáře a menší
společnosti, ačkoliv právě oni to drtivou většinou odmítají a bojují
proti tomu.

Zdroje:

[1] Přednáška Richarda Stallmana o negativním vlivu patentů na software
	http://www.cl.cam.ac.uk/~mgk25/stallman-patents.html
[2] Ekonomické studie o dopadu softwarových patentů
	http://swpat.ffii.org/archive/mirror/impact/index.en.html 
[3] Evropská patentová úmluva, článek 52
	http://www.european-patent-office.org/legal/epc/e/ar52.html#A52
[4] Petice proti softwarovým patentům
	http://www.noepatents.org 
[5] Statistická analýza veřejné konzultace od FFII
	http://swpat.ffii.org/papers/eukonsult00/index.en.html
[6] Oficiální závěry o výsledku veřejné konzultace
	http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/indprop/comp/softanalyse.pdf
[7] Nadace pro volnou informační infrastrukturu (FFII)
	http://www.ffii.org/
[8] Demonstrace v Bruselu
	http://www.root.cz/clanek/2163
[9] Novinky v kauze
	http://kwiki.ffii.org/index.cgi?SwpatcninoEn
[10] Anketa na serveru MySQL.Com
	http://dev.mysql.com/tech-resources/quickpolls/?pollname=softwarepatents
[11] Výsledky ankety německého magazínu ComputerWoche
	http://www.computerwoche.de/index.cfm?pageid=254&type=detail&artid=61305
[12] Apel na vlády jednotlivých států (v ČR podepsáno asi 200 lidmi a předáno)[Později jsem byl upozorněn, že tato hodnota je nesprávná a dopis podepsalo jen asi 100 lidí.]
	http://kwiki.ffii.org/index.cgi?ParlReso0405En
[13] Encyklopedický článek na Wikipedia.Org o softwarových patentech
	http://en.wikipedia.org/wiki/Software_patents

S pozdravem,

Hynek Hanke <hanke <zavinac> volny.cz>
Vývojář projektu Free-b-Soft (Svobodný software pro nevidomé a zrakově postižené) 
http://www.freebsoft.org/